Hlívovo-bramborový guláš

Pamatujete si z dětství babiččin nebo maminčin buřtguláš? Klasický guláš z točeňáku či špekáčků, cibule a brambor je dnes už jaksi "out". Bylo to takové to úsporné jídlo, když doma došly peníze. I když já ho letos vařila (asi po 20 letech) na Halloweenskou párty naší ulice asi 15 litrů a jak chutnal! :)

Tohle je trochu jiná verze, veganská. Zdravější, bez masa, s hlívou ústřičnou, se kterou málokdo ví, co si počít. Přitom je to tak skvělá houba! Dá se použít na mnoho způsobů - do polévek, paštiky, na řízečky, do různých soté, no a taky do  guláše. Vyzkoušejte! Garantuju, že zklamaní nebudete.

Suroviny:
  • Min. ½ kg Hlívy ústřičné
  • 4 brambory
  • 2 mrkve
  • 1 cibule
  • 1-2 stroužky česneku
  • 3 lžíce řepkového oleje nebo ghí
  • 2 bobkové listy
  • 3 kuličky nového koření
  • 1 lžička kmínu
  • 1 lžíce červené papriky
  • Špetka pálivé papriky
  • 1 lžíce sypkého Würzlu
  • 2 lžíce rajčatového protlaku
  • 1 lžička majoránky
  • Lžíce Hatcho Miso pasty (pro „masovější“ chuť)
  • Sůl, černý pepř


Postup:
Hlívu omyjeme a nakrájíme na proužky, oloupanou mrkev na kolečka, cibuli a česnek na drobné kousky.
Na oleji nebo gí orestujeme cibuli, česnek a koření (kromě papriky a majoránky, ty přidáme později). Vložíme nakrájenou hlívu, mrkev, potom zaprášíme oběma paprikami a rovněž orestujeme, nakonec vmícháme protlak. Lehce podlijeme vodou, přisypeme biobujon a dusíme asi 15–20 minut, dokud není hlíva skoro měkká. 
V mezičase oloupeme brambory a nakrájíme je na kostičky, očištěnou červenou papriku na proužky. V misce si rozmícháme lžíci Miso pasty s vodou. 
Brambory a papriku vsypeme ke skoro měkké hlívě a přidáme majoránku. Vaříme doměkka. Na závěr vlijeme do guláše, který se už nevaří, vodu s Miso pastou. Dochutíme solí a pepřem. 


Dobrou chuť!



Hlíva ústřičná je známá obsahem beta-glukanů, což jsou látky, které se významně podílejí na zvyšování obranyschopnosti organismu. Glukany v našem těle stimulují imunitní systém tak, že aktivují bílé krvinky, které bojují s nepřátelskými organismy, jako jsou bakterie, viry či plísně.

Miso je hnědá kvašená pasta, pro jejíž výrobu se používají sójové boby, sůl, fermentační činidlo a často také nějaký druh obiloviny. V Japonsku je miso velmi tradičním výrobkem, jehož původ sahá až do 6. století. Miso působí prospěšně při zvýšené hladině cholesterolu, alkalizuje krev a pomáhá tělu zbavit se škodlivých látek. Ne nadarmo se někdy nazývá léčivou potravinou.

Nejběžnější druhy misa jsou:
genmaimiso - z hnědé rýže a sójových bobů, jde o nejvíc prodávaný druh misa, je přirozeně bezlepkové
mugimiso - z ječmene a sójových bobů, má intenzivnější chuť a tmavší barvu než rýžové miso
shiromiso - z bílé rýže, je světlé, chuťově jemné, obsahuje nejméně soli
hatchomiso - ze sójových bobů, zraje nejdéle
Miso je vhodnou přísadou do polévek, omáček, zálivek, pomazánek, jídel z ryb, pro úpravu mořských řas a zeleniny. Slouží k přípravě v Japonsku oblíbené miso polévky. Hatchomiso ve veganské kuchyni výborně chuťově nahradí masový bujón.

Komentáře

  1. Můj manžel je rybář a říká mně, že i přesto, že chytá ryby na spodový prut, by nikdy žádné neublížil. Pouze ho baví ta hra na kočku s myší. Ale on je opravdu takový mírumilovný člověk, který by neublížil ani mouše. Oba dva jsme vegetariáni a já mám v plánu začít také s veganstvím. O tom on nemůže ani slyšet.

    OdpovědětVymazat
  2. Jestli jsem si na něco v covidu zvykla, tak to byly společné rodinné obědy. Těch jsme se skutečně nabažili. A tak jíme třeba nějaké české klasiky, tak u toho i děti učíme nějaké specifické věci z různých koutů a hájů. Třeba když se jí buřtguláš tak se ví že to je zaslouženě po práci, alespoň tak to vždy bylo u nás na vesnici

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky